|
|
Vyšetření ledvin a močových cest v radiodiagnostice a nukleární medicíně
SÝKOROVÁ, Simona
Název práce: Vyšetření ledvin a močových cest v radiodiagnostice a nukleární medicíně Teoretická část: V teoretické části práce jsou popsány 3 kapitoly. Na úvod je stručně sepsána anatomie ledvin a močových cest. Následně je poukázáno na základní onemocnění, se kterými se můžeme setkat. Nakonec jsou popsány nejčastější vyšetřovací metody, které lze použít k zobrazení ledvin a močových cest v radiodiagnostice a nukleární medicíně. Převážně se jedná o vyšetření pomocí ultrasonografie, RTG vyšetření, CT, magnetické rezonance a další. Nukleární medicína se zabývá scintigrafií ledvin. Cíl práce: Cílem práce je analyzovat jednotlivé zobrazovací metody používané při vyšetření onemocnění ledvin a močových cest. V empirické části je stanovena výzkumná otázka: Je laická veřejnost dostatečně informována o problematice onemocnění ledvin? Metodika práce: Pro zpracování empirické části práce bylo stanoveno kvantitativní šetření. Jedná se o metodu dotazníku, který byl zcela anonymní, a výsledky byly určeny pouze jako výzkum k mé bakalářské práci. Respondenti odpovídali celkem na 16 otázek. Převážně se jednalo o otázky, které měly zjistit, zda je laická veřejnost dostatečně informovaná o daném problému. Součástí dotazníku byly také otázky zaměřené na zkušenost respondentů s onemocněním a s vyšetřovacími metodami. Následně byly výsledky zpracovány do grafů. Výsledky: Celkem bylo osloveno 100 respondentů různé věkové kategorie. Nejvíce odpovídaly ženy ve věku 20-30 let. Ačkoli je výzkum zaměřen na laickou veřejnost, zapojili se také zdravotníci. Bylo zjištěno, že téměř polovina respondentů už v minulosti prodělala některé z urologických onemocnění. Téměř všichni uvedli, že se jednalo o zánět močových cest či močového měchýře. Infekce močových cest patří mezi nejčastější onemocnění, což se výzkumem také potvrdilo. Hlavním tématem byla informovanost laické společnosti. Výsledky byly jednoznačné, laická veřejnost je o daném problému informována průměrně. Respondenti převážně odpovídali správně, ačkoli na odborné otázky správnou odpověď neznali. Na tyto otázky uvedli správnou odpověď pouze zdravotníci. Závěr: Urologická onemocnění jsou velmi časté, většina žen s ním mají problémy, proto jsou tato onemocnění a vyšetřovací metody zaznamenány ve formě bakalářské práce. Bakalářská práce by měla sloužit jako učební materiál o urologickém systému a jeho jednotlivých vyšetření. Mohla by pomoci studentům nebo pacientům, kteří se chtějí o dané problematice dozvědět více.
|
|
|
Mamodiagnostika - postoj a informovanost
HRBKOVÁ, Jana
Ročně je diagnostikováno přes 7000 případů karcinomu prsu, což z tohoto onemocnění dělá nejčastější zhoubné onemocnění u žen v České republice. I přes trvale rostoucí incidenci, mortalita stagnuje a v poslední době má i tendenci mírného poklesu. Mezi nejčastější zobrazovací metody prsů patří mamografie a ultrazvuk. V roce 2002 byl v České republice zaveden celoplošný mamografický screening, který napomáhá zachytit karcinom již v časném klinickém stádiu. Toto preventivní vyšetření je hrazeno z veřejného zdravotního pojištění všem ženám od 45 let věku v intervalu 1x za 2 roky. V sekundární prevenci hraje velkou roli i samovyšetření prsů. Cílem této bakalářské práce bylo analyzovat prevenci karcinomu prsu a informovanost o mamodiagnostice u žen od 18 let. Data potřebná pro svoji práci jsem získala z dotazníkového šetření. Elektronický dotazník, který jsem vytvořila na internetové stránce www.vyplnto.cz, vyplnilo celkem 533 respondentek. Výsledky dotazníku jsem zpracovala do výsečových grafů. U otázek č. 10-23, které byly zaměřené na informovanost, jsem také do sloupcových grafů zpracovala procentuální zastoupení správných odpovědí podle věkové kategorie. Díky získaným datům jsem mohla odpovědět na výzkumné otázky. V první jsem se tázala, která věková skupina má nejmenší povědomí o problematice prevence karcinomu prsu a o mamodiagnostice; a v druhé, zda si více jak 50 % dotazovaných žen provádí samovyšetření prsů. Vyhodnotila jsem, že nejstarší věková skupina, tj. respondentky ve věku 65 a více let, má nejmenší povědomí o problematice prevence karcinomu prsu a o mamodiagnostice. Z dotazníku také vyplynulo, že více jak 50 % dotazovaných žen si provádí samovyšetření prsů.
|
|
|
Patologie ledvin a jejich vyšetřovací metody
Špiková, Andrea ; Fikrová, Petra (vedoucí práce) ; Kudláčková, Zděnka (oponent)
1 Abstrakt Špiková Andrea Patologie ledvin a jejich vyšetřovací metody Bakalářská práce Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Studijní obor: Zdravotní laborant Tato bakalářská práce je zaměřena na problematiku vyšetřovacích metod u různých onemocnění ledvin. První část je věnována anatomii a fyziologii ledvin, kde je nastíněno, jak vypadají a pracují jednotlivé části ledvin i orgán jako celek. Další část je tvořena analýzou moči. Zde je popsáno chemické vyšetření s diagnostickými proužky, kdy se na základě barevné změny indikační zóny odečte výsledek proti barevné stupnici na obalu tuby. V současnosti jsou na trhu přítomny dva typy přístrojů na odečítání diagnostických proužků. Jednoduchý reflexní fotometr, do kterého namočený proužek vloží obsluha nebo plně automatický. Dále je popsáno vyšetření močového sedimentu s použitím světelné mikroskopie nebo mikroskopie ve fázovém kontrastu. V modernějších biochemických laboratořích je močový sediment vyšetřován na principu průtokové cytometrie nebo digitálního snímání částic. Poslední část je věnována zobrazovacím metodám a biopsii ledvin, jejich popisu, indikacím a popřípadě i porovnáním s jinou metodou. Mezi zobrazovací metody obsažené v této práci patří ultrasonografie, nativní snímek ledvin, vylučovací urografie, ascendentní...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Funkce hlubokého stabilizačního systému trupu v kraulové technice
Kohoutová, Eva ; Svobodová, Irena (vedoucí práce) ; Kainová, Lucie (oponent)
Cílem bakalářské práce bylo popsat důležitost funkce hlubokého stabilizačního systému trupu při plaveckém způsobu kraul. Teoretická část je rozdělena na dvě témata. Prvním tématem byl plavecký způsob kraul, kdy byla popsána modelová technika a následně nejčastější chyby u tohoto plaveckého způsobu. U modelové techniky plaveckého způsobu kraul je detailně popsaná polohy hlavy a těla, pohyby horních i dolních končetin, kraulové dýchání a koordinace pohybů. Druhé téma se zabývá hlubokým stabilizačním systémem a podrobným vysvětlením, co je hluboký stabilizační systém. Detailně jsou rovněž popsány svaly hlubokého stabilizačního systému a jejich jednotlivé funkce. Zmíněné je i dýchání a jeho spojení s hlubokým stabilizačním systémem, svalové dysbalance a následný vertebrogenní algický syndrom. V teoretické části jsou rovněž popsány metody vyšetření hlubokého stabilizačního systému a spojitost tohoto systému v oblasti trupu s plaveckou lokomocí. Praktická část se zabývá sledováním osoby, která plavala způsobem kraul trať 800 m. U sledované osoby proběhlo vyšetření dostatečnosti jejího hlubokého stabilizačního systému a následně po rozplavání (200 m) byla plavkyně pomocí dvou kamer GoPro natáčena při trati 800 m. Následně proběhla analýza videozáznamů a byly diagnostikovány chyby, kterých se sledovaná...
|
|
|
Ošetřovatelská problematika u pacienta indikovaného k vyšetření střev
DUDÁČKOVÁ, Simona
Gastroenterologie je medicínský obor zabývající se diagnostikou a léčbou onemocnění trávicího traktu. Součástí diagnostiky trávicího traktu je i mimo jiné vyšetření střev, které se provádí při podezření na zánětlivé, nezánětlivé i nádorové onemocnění a řadí se k aktuálním vyšetřením současné doby. Tato bakalářská práce se zabývá ošetřovatelskou problematikou u pacienta indikovaného k vyšetření střev a je rozdělena na část teoretickou a empirickou. Teoretická část práce je zaměřena na vyšetřovací metody, mezi než patří anamnéza, fyzikální vyšetření, laboratorní vyšetření, zobrazovací metody, endoskopické vyšetření a biopsie s punkcí. Velmi důležitou součástí je úloha sestry a ošetřovatelská péče o pacienta, která se prolíná celou bakalářskou prací. Cílem práce bylo zmapovat úlohu sestry u vybraných endoskopických vyšetření a dále zachytit subjektivně vnímané pocity nemocného při přípravě na vybraná endoskopická vyšetření. Pro zpracování empirické části práce bylo zvoleno kvalitativní šetření pomocí metody polostrukturovaného rozhovoru. První výzkumný soubor tvořily sestry z různých endoskopických pracovišť a druhý výzkumný soubor představovali pacienti, kteří již podstoupili kolonoskopické vyšetření. Zvolena byla metoda dotazování a technika hloubkového rozhovoru s následnou analýzou získaných dat pomocí metody kódování, tzv. tužka a papír. Výsledky z výzkumu zmapovaly úlohu sestry u vybraných endoskopických vyšetření. Její práce na endoskopickém pracovišti vyžaduje odborné vědomosti a dovednosti v péči o pacienta před vyšetřením, během něj a po něm. Nedílnou součástí úlohy sestry je i ovládání přístrojové techniky, spolupráce s lékařem a komunikace, díky které pacient zvládá indikované vyšetření s minimálními potížemi. V rámci výzkumného šetření u pacientů jsou zmapovány subjektivní potíže během přípravy na vybrané endoskopické vyšetření.
|
|
|
Enteroklýza - minulost a přítomnost
HUBÁČKOVÁ, Veronika
Enteroklýza je jedním z hlavních radiologických diagnostických vyšetření, které je schopné vyšetřit tenké střevo. K zobrazení tenkého střeva se dříve používala rtg enteroklýza. Při tomto vyšetření je využita technika dvojkontrastního zobrazení, použití pozitivní baryové kontrastní látky a následně negativní kontrastní látky metylcelulózy. Díky tomu je možné střeva kvalitně zobrazit. Dnes už se vyšetřuje pouze na CT nebo MR s použitím pozitivní kontrastní látky intravenózně. V teoretické části je popsáno tenké a tlusté střevo, jelikož jsou tato radiologická vyšetření zaměřena na změny hlavně v těchto úsecích trávicího systému. Věnuji se anatomii a fyziologii tenkého a tlustého střeva, dále pak jejich poruchám, kvůli kterým musejí pacienti tato vyšetření podstoupit. Ve své práci popisuji nejčastější poruchy funkce střev, která se diagnostikují při těchto vyšetření. Také se věnuji popisu vyšetření předcházejícím enteroklýze. V praktické části popisuji samotná vyšetření a výsledky mé práce.
|
|
|
Vyšetřovací metody u onemocnění kardiovaskulárního systému z pohledu sestry
PROCHÁZKOVÁ, Anna
Teoretická východiska: Bakalářská práce stručně popisuje současný stav kardiologie a vyšetřovací metody prováděné v tomto oboru. K diagnostice onemocnění srdce se používá mnoho vyšetřovacích metod. Jako je anamnéza a fyzikální vyšetření. Kam řadíme pohled, pohmat, poklep a poslech. Dále vyšetřovací metody dělíme na invazivní a neinvazivní. Invazivní vyšetřovací metody jsou měření centrálního krevního tlaku, katetrizace, koronarografie, angiografie a elektrofyziologické vyšetření. A mezi neinvazivní vyšetřovací metody patří monitorování krevního tlaku, EKG, echokardiografie, test na nakloněné rovině, zátěžové vyšetření a rentgenové vyšetření. Cíle práce: V empirické části této práce jsou provedeny rozhovory se sestrami, které pracují na kardiologickém oddělení ve vybraných jihočeských nemocnicích. Cílem výzkumného šetření bylo zjistit, jaké používají sestry postupy při EKG vyšetření a komplikace, které sestry znají v souvislosti s prováděním koronarografického vyšetření. Metodika: Ve výzkumném šetření byla zjišťována specifika ošetřovatelské péče při koronarografickém vyšetření a postupy, které sestry provádějí při EKG vyšetření. Výzkum byl prováděn formou kvalitativní na základě polostrukturovaných rozhovorů se sestrami. Rozhovor obsahoval dvacet dva otázek, které byly zaměřeny na koronarografické a EKG vyšetření. Rozhovory se svolením sester byly nahrávány na elektronický záznamník. Během rozhovorů jsem si zaznamenávala poznámky na papír. Všechny rozhovory byly posléze převedeny do programu Microsoft Office Word. Před zahájením vedení rozhovorů, jsme písemnou formou požádali hlavní sestry vybraných jihočeských nemocni o schválení. Rozhovory byly vedeny tak, že sestry odpovídaly na dvacet dva předem připravených otázek. Otázky byly rozděleny do tří kategorií. Identifikační část, část týkající se koronarografického vyšetření a část zaměřená na vyšetření EKG. Výsledky: Z rozhovoru vyplývá, že sestry kardiologického oddělení znají základní komplikace, které mohou nastat v souvislosti s koronarografickým vyšetřením. Nejčastější komplikací, se kterou se sestry setkaly, je bolest, hematom a krvácení. S méně častými komplikacemi se sestry příliš nesetkávají, i když tyto komplikace znají. Vědí, co vše se musí sledovat, aby ke komplikacím nedocházelo. Sestry si uvědomují, že správnou přípravou pacienta na vyšetření a sledováním stavu nemocného po vyšetření, mohou komplikacím předcházet. Upozorňují pacienty, aby končetinu, na které byl provedený zákrok, šetřily. Dále z výzkumného šetření vyplývá, že sestry vyšetření EKG dobře znají a provádějí ho několikrát denně. Sestry si k vyšetření připravují EKG přístroj, vodu nebo gel, ubrousky, desinfekci na přístroj a rukavice. Některé sestry k pomůckám přiřazují i jednorázovou žiletku. Závěr: Tato práce by měla více rozšířit pohled o problematice vyšetřovacích metod kardiovaskulárního systému. Usiluje také o to, aby se vyšetřovací metody dostaly více do podvědomí všeobecných sester mimo oddělení kardiologie. V oboru kardiologie dochází ke stálému zlepšování kvality vyšetřovacích metod a prognóza pacientů se stále zlepšuje. Doufáme, že práce přinese kvalitní a ucelený souhrn o vyšetřovacích metodách v kardiologii a stane se studijní pomůckou pro někoho dalšího.
|
host ::
RSS.